Základní informace
· Úvod
· Co je to...
· Proč...?
· Proč chtít...?
· Vzpomínáme
· Dvanáctero
· Pomoc
· Rodičům a známým
· Kontakty na adminy
Reklama
Nabídka
· Domů
· Články
· Vaše příběhy
· Vaše tvorba
· Fóra
· Recenze
· Encyklopedie
· Časté dotazy
· Ankety
· Archiv článků
· Odkazy
· Poslat článek
· Soukromé zprávy
· Váš účet
· Vyhledat
· Doporučte nás
Kdo je online
V tuto chvíli je 21 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
Odkazy

Snažím se být lepší

Autor: Anonym - Pondělí, 01.01. 2018 - 14:54:11
Téma: Vaše tvorba

Čas. Minulost, přítomnost, budoucnost. Je až zvláštní, jak se dokážete bát jediného malého slůvka, co znamená tak moc.

Všechno to začalo, když mi bylo asi 13-14. Tehdy jsem přestoupila na jinou školu, protože jsme se přestěhovali, a tak jsem neměla moc kamarádů. Až na 1 holku. Říkala, že jsme nejlepší kamarádky. (jak moc jsem byla naivní, když jsem jí věřila).

Byl moje první láska. Byl o 3 roky starší. A říkal, jak moc jsem vyjímečná a krásná. Byli jsme spolu 2 týdny, když jsem ho seznámila s mojí BF. V tu dobu, jsem nechápala a odsuzovala ty, kteří si ubližovvali, ty kteří se řezali. Říkala jsem si, jak někdo může být tak neohleduplný vůči svému okolí..

Vše bylo růžové, líbal mě, byl laskavý, pak začal huit. Asi na 3 měsíce, jsem tomu propadla taky. Ale ze dne na den, jsem se na to vykašlala, prostš už mi to za zo nestálo. Uvědomila jsem si, že se kvůli tomu chovám jako někdo jiný. Skoro po celý ten čas, jsem se nebavila s mámou, se kterou jsme vždy měli užasný vztah. No a v tu dobu začal být divný. Když jsme se byli venku projít, odmítal mě vzít za ruku, odmítal mi na veřejnosti dát býť jen pusu. A začal po mě chtít víc něž jsem byla ochotná mu dát. SEX.

Asi 2 týdny po tom, co jsem mu řekla, že s ním spát nebudu, se semnou rozešel, s tím, že má lepší. Byla to moje nejlepší kamarádka. Stala se ze mě troska, nechodila jsem ven, jen jsem brečela, malovala a četla. A pak nám ve škole říkali o sebepoškozování, a jak se tak už spousta dětí zabila, a tak,. Mělo mě to varovat, ale já v tom našla zalíbení, útěchu, co mi nikdo jiný poskytnout nechtěl,. Do teď mám ošklivé jizvy po celém těle, na rukou, stehnech, břichu, kotnících.

Stalo se ze mě bezduché stvoření. Jen jsem plnila své povinosti, usmívala jsem se, po nocích jsem se řezala a utápěla se v depresích. Ale hlavní bylo, že to nikdo nepoznal. Nepoznali, že mě zlomil.

A přišel další kluk (například Pavel). Další láska. Bylo to asi po roce, co jsem koečně začala něco cítít. Sice jsem se toho bála, ale přijala to. Řekla jsem mu o sebepoškozování. Pomohl mi, abych to už dělat nemusela. Poprvé jsem s ním spala. A když se konečně zdálo být všechno v pořádku, diagnostikovali mi doktoři nějaké potíže se srdíčkem. 1 infarkt byl v mých 15 letech. Když jsem mu volala z nemocnice, kam mě hospitalizovali, jen mi po telefonu oznámil, že tohle nezvládne Že se bojí, že by se semnou nestihl rozloučit až umřu. Asi si dovedete představit, co to semnou udělalo..

Když mě propustili domů, začala ta práznota znovu. A držela se dlouho. Až když jsem nastoupila do 1 ročníku na střední, daleko od domova, začalo se to lepšit. Už jsem nepotřebovala žiletku ani nůž. Byla tam holčina, co byla mým pravým opakem, ale tak mi rozumněla. Říkejme jí třeba Nikol. Byli jsme spolu na pokoji na intru. Všimla si těch jizev, a ptala se.

Vše bylo zase dobré. Jednou o víkendu, když jsem byla doma, zazvonil na naše dveře bývalý spolužák (třeba David). Prý omylem, a byl opilý, pozvala jsem ho dál. Od toho dne jsme se často vídali. Ani jeden jsme od toho druhého chtěli jen kamarádství. Někoho, s kým si budem povídat a trávit čas.

Někdy v 2 ročníku jsme byli na srazu se základkou, (nechtělo se mi tam, ale David mě přiměl, abych tam s ním šla). Byla tam i moje thdejší BF. Pilo se a ona se mě zeptala, jak to mám s tím srdcem, Nevěděla jsem, od kud to ví, tak mi řekla, že když jsem volala s Pavlem, byla u něj, že zrovna po sexu.

Utekla jsem. A toto tvrzrní se ukázalo jako pravdivé. Akorát mě s ní podváděl půlku našeho vztahu.

Nenáviděla jsem kluky.

Nikdy jsem žádného už nechtěla vidět, ani poznat, a pak se znovu objevil David. Pomohl mi, ukonejšil mě, když mě znovu hospitalizovali, zamiloval se do mě, a já do něj. Dnes už jsme spolu 2 a půl roku. Musím přiznat, že někdy mám chuť znovu vzít žiletku do ruky, ale držím se, vždy se na něj podívám, ať už jen na fotce, nebo v reálu, a vím, že žádné trápení není tak velké, abych ho musela řešit řezáním, protože vím, že by mu to hodně ublížilo.

Tak prosím, vím že je to těžké, ale neztrácejte víru. Jednou se najde někdo, kdo vám z toho srabu pomůže, ale hlavní je, aby jste se vy sami chtěli zvednout z toho dna, a znovu začali. -Jana

 
Související odkazy
· Více o tématu Vaše tvorba
· Další články od autora Blizi


Nejčtenější článek na téma Vaše tvorba:
Žiletka

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

"Snažím se být lepší" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

© 2005 UNITED-NUKE Powered Site.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.03 sekund